I love reading. But... just sometimes.

20. march 2014 at 23:01 | Angelique. |  diary
Ahojte. Jak se máte?
Bože, zbožňuju tuhle animaci. Ani pořádně nemám žádnou formuli, pravidlo pro to, co dávám do rubriky diary a co do rubriky articles. Ani nemám systém v tom, kdy píšu a kdy ne. Chtěla jsem přidat článek do nové rubriky, ale nakonec, i když jsem napsala anglickou verzi, nechtělo se mi do té české... a tak mi to visí v rozepsaných. Takže takhle no. Tohle je spíš zápisek do deníčku... než na článek, protože primárně chci psát o dnešním skvělém dni. Víte, že je dneska mezinárodní den štětí? (International day of Happiness?) Já jsem to nevěděla. Až když jsem přišla domů a kámoška to napsala na zeď na tom strašném serveru, jménem facebook, který mi zase změnil design a vůbec se mi to nelíbí... a i přes to, že jsem to nevěděla, měla jsem vážně dobrý den. Fakt jo. Sice mě bolela záda, ale s tím se počítá. Vlastně jsem si půlku času dnešního dne četla. A možná i proto, že jsem si celý den četla a byla v pohodě, byl dnešní den tak skvělej.
Ve škole jsem moc dlouho nebyla. Měla jsem mít sraz s kamarádkou, no nakonec jsem vyrazila dřív, protože jsem musela ještě k doktorce a cestou jsem se stavila utratit polovinu peněz z mé brigády, kterou mám od ledna. Koupila jsem si nové šaty, které tam čekaly jen na mě a zbožňuju je. Ale o tom jsem nechtěla mluvit. O čem jsem chtěla mluvit, je v celém článku.



Můj vztah ke čtení nikdy nebyl takový, jako třeba vztah jedné mé kamarádky, která kdysi byla schopná přečíst 10 knih za měsíc. Teď, co je na vejšce, nečte prý skoro vůbec, což ale znamená, ž pořád čte víc, než já. Moje nejlepší kamarádka taky vždycky hrozně moc četla. Ale já to nikdy moc neuměla. Teda jako umím číst, jasně :D to nemyslím, spíš mám na mysli to, že jsem se nedokázala nikdy pořádně do čtení ponořit. Ne před Harry Potterem. A vlastně pořádně ani po Harry Potterovi. A tak nějak to neumím doteď... Abych to vysvětlila. Já miluju čtení, hrozně ráda čtu, ale... jenom někdy. Když jsem šla na gympl, kamarádka mi v malé sekundě doporučila jednu knižní sérii. Jmenuje se Mediátor a je od celkem dost známé spisovatelky knih především pro teenagery, od Meg Cabot. To je třeba série, která mě naprosto uchvátila a některé díly jsem četla několikrát, ne jednou, ne dvakrát, ale myslím, že 4. díl snad 5x. Hrozně mě ničilo, že v naší knihovně jsou dva výtisky a v jednom chybí asi 10 stránek. Teď už je mám ale doma anglicky. A to mě pohltilo, miluju to, milovala jsem a nejspíš to pro mě vždycky bude srdeční záležitost. To samé se Stmíváním a později s Vampýrskou Akademií. Ale není to tak prostě vždycky. Třeba s krásnou literaturou. Nemám v přečteném seznamu spoustu jistě krásných knih, které jsem nepřečetla, protože měly visačku "POVINNÁ LITERATURA". Všichni mi furt vtloukali do hlavy. "Přečti to, přečti to, musíš to přečíst, jdi a půjč si to, čti čti čti!" a to je přesně věc, která mi vždycky všechno znechutí a pak mám pocit, že to nehci číst ještě víc, než před tím.

Četla jsem hodně knih... ale jsem ten typ, kterej prostě musí mít opravdu náladu. Ne si říct, teď si budu číst, protože nemám co dělat. Ne, prostě musím mít náladu číst, protože chci. Protože nechci dělat nic jinýho, chci si číst. A to přesně jsem měla dneska. Čtu zrovna knížku od mladého italského spisovatele a fyzika, Paola Giordana - Osamělost prvočísel. A to přesně, tenhle stav, se mi nestává tak často, jako jiným lidem. Mám rozečtených asi 10 knih. Vážně, já nekecám. Vždycky nějakou načnu a potom ji odložím a nechce se mi k ní vracet. A když se mi k ní nechce vracet, tak mi to většinou vydrží dost dlouho, i přes to, že ve chvíli, kdy se k ní vrátím, jí jsem schopná číst dvě hodiny v kuse a nejít ani na záchod. Ale já čtu pomalu. Čtu pomalu a vždycky jsem četla pomalu. Připadá mi, že když má člověk novou knihu... a pak jí přečte za den nebo za dva, tak to prostě stojí za prd... přečte to hrozně rychle. Já ráda čtu pomaleji, vstřebávám. Odkládám a čtu něco jiného, abych vstřebala to původní. Přemýšlím nad významy vět... občas čtu jednu stránku několikrát, protože si nejsem jistá, že jsem to pochopila správně. A občas si připadám jak idiot, když mám pocit, že vážně nerozumím co tím chtěl básník říct. Jsou knihy, které jsem zhltla za několik hodin. Třeba Ještě než umřu... Většinou hrozně rychle přečtu hlavně knížky, které si vyberu sama, podle toho, o čem je. Třeba podle tématu. Mám ráda dramata, hrozně moc, psychologické věci a taky fantazy. Ale třeba nejsem schopná se hnout z místa u Města padlých andělů, protože se mi celkem líbilo, jak skončila první trojdílná část šestidílné série... a tak nějak se mi nechce číst ta další část, protože se něco posere. A přečetla jsem první kapitolu... a odložila to. Stává se mi to i s Hrou o trůny. Ta série má už 5 u nás vyšlejch dílů a každej je příšerně tlustej... no tam mám problém, že třeba čtu, a pak je tam další kapitola z pohledu nějaký postavy, na kterou nemám náladu. A jakmile na něco nemám náladu, tak přes to nejede vlak. Je to trochu jako s filmy. Miluju Star Wars... dobře, to je blbej příklad, na to mám náladu vždycky :D Tak jinak... miluju třeba... Pelíšky. Vážně miluju ten film, ale prostě... když je někdy dávají, tak zrovna nemám náladu se na ně koukat, i když je miluju a prostě se na ně koukat nechci a nebudu... i když si je třeba pustím za dva týdny na dvd..

Sleduju na youtube jednu holčinu z Británie.
Jmenuje se Rebecca Brown a trpí syndromem, který se jmenuje trichotilomanie. To znamená, že má obsedantně kompulzivní poruchu, kdy si vytrhává vlasy, bez toho, aby si to pořádně uvědomila, nebo s tím mohla cokoliv dělat, kromě pár triků, které na to teda má. Ale o tom jsem nechtěla mluvit. Má Vlog, točí různá videa o všem možném a zřejmě to zaprvé miluje a zadruhé jí to asi docela dost pomáhá. Ale o tom jsem fakt nechtěla mluvit :D Natočila prostě video, které se týká jejího vztahu ke knihám.. a tak nějak vystihla i hodně věcí, které cítím já. Tak kdyby to někoho zajímalo, může se kouknout:

Ale dneska byl den, kdy jsem četla. Celý jsem ho pročetla. Teda ne celý, ale chvíle, co jsem mohla.
Já obecně nerada čtu doma, protože mě tu furt něco ruší... radši čtu třeba o volných hodinách ve škole, nebo v kavárně nebo někde v parku, v metru... dneska jsem kvůli tomu málem přejela stanici. Což teda už je důkaz, že jsem se do té knihy opravdu zažrala, když jsem byla schopná si neuvědomit, že mám vystoupit :D A takové dny mám ráda, kdy prostě mám náladu číst a čtu, no matter what... ale nemám tuhle náladu moc často.. zkrátka nemám a nemůžu ohledně toho nic dělat. Jsem už zkrátka taková. Nikdy ze mě nebude člověk, který přečte 10 knih za měsíc... Někdy přečtu i dvě, tři... ale většinou, když už nějakou dočtu teda, tak tak jednu za měsíc no... průměrně. Což je sice málo, ale není to tak, že bych něco četla tak dlouho. Ale prostě to třeba začnu, pak týden vůbec nevezmu do ruky, a pak zase kousek přečtu... takže průměrně na tom tolik času nestrávím, ale kupí se mi prostě knížky, které jsem rozečetla a nedočetla... zatím. Což nesnáším. Ale prostě s tím neumím nic udělat.

To je zas román o ničem :D
Mějte se :D
- Angelique.
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Desirée Lydon Desirée Lydon | Web | 21. march 2014 at 18:23 | React

Taky někdy nemám na čtení náladu. Třeba když jsem moc unavená ze školy a ještě se musím učit. To si pak raději sednu k televizi, i když vím, že by se to nemělo. Když¨se do nějaké knihy opravdu zažeru, tak mi taky dělá problém se odtrhnout :) Povinnou četbu moc nemusím, ale nedělá mi problém si jí přečíst. Třeba Romeo a Julie se mi líbilo :) Je mi líto lidí, kteří vůbec nečtou. Bez knih by byl můj život mnohem prázdnější a takový... suchý, jednotvárný. Knihy jsou prostě součást mého života :) Četla jsem i před Harry Potterem, ale to jsem četla hlavně dětské knihy, romány o koních a takové ty nesmysly :D

2 Brandy Brandy | Web | 21. march 2014 at 23:28 | React

nejlíp se mi čte knížky vždycky v hodinách ve škole :D Nebýt knížek tak ve škole prostě nevydržim) koukni se prosím ke mě na blog jsem nováček :)) třeba tě něco zaujme :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement