30 days blogging challenge - Day 9: Describe your day in detail.

24. april 2014 at 23:57 | Angelique. |  30 days blogging challenge.
Dobře. Další den ze 30 denní blogařské výzvy, se kterou jsem se inspirovala u Rosie. No... den 9 je teda opravdu inspirovaný, patří to k těm, které jsem nevymyslela, ale převzala z nějakých starých výzev. Popiš podrobně svůj den. Líbilo se mi to, tak jsem se rozhodla, že to tam nechám. Sice ještě není konec dne, ale myslím, že za těch 20 minut, než tohle napíšu, se nic tak převratnýho nestane a pak půjdu spát, takže... Jo a ještě jen tak na okraj, soutěžím v jedné blogové soutěži o nejlepší song... :D Já vím, že nemám šanci, ale kdyby se někomu chtělo, tak může dát hlásek Angelique tady :D
* * * * * * *
All right. Another day of 30 days blogging challenge inspired by Rosie's 30 days blogging challenge. This one actually really is, because this one is one of those which I did not make up... I liked the topic, so I kept that, despite the fact it is not my original idea.. So... What was my day like? It's not the end of the day yet, but I believe nothing dramatic is going to happen in these 20 minutes, when I am writing this article before I go to sleep. So...


Můj den začal v 6:45, kdy mi začal zvonit budík na mobilu. Jak jsem předpokládala, tak jsem nevstala. Vlastně jsem ani vstát nechtěla, protože jsem nemohla jít do školy. Byla jsem minulý a tenhle týden nemocná, takže jsem napsala své učitelce, že nemůžu mít prezentaci, jestli by mi jí nepřesunula. A ona napsala, že jo, no... a já fakt myslela, že nebudu muset do školy, jenže máma řekla, že už bych jít měla... takže jsem musela předstírat, že jdu do školy, protože jsem tu prezentaci neměla... protože jsem myslela, že jí mít nebudu muset :D Což bylo teda fakt výborný. No nic. Takže jsem vstala v 7:37, když moje máma vstala a vlezla do koupelny. Přemýšlela jsem, jestli se vyplýžím, ale nakonec jsem si říkala, že je to zbytečné. Oblíkla jsem se a šla jsem se dolů nasnídat. Já moc nesnídám, takže jsem do sebe vsoukala akorát jeden borůvkovej jogurt, i když nesnášim borůvkový jogurty zrovna momentálně :D ale bylo to to jediné, co jsem byla schopná takhle brzo ráno sníst. A pak přišla mamka dolů a zjistila, že jsem nevstala... hm... :D Všichni jsme to čekali, nedivila se, vlastně se smála :D No, pak jsem se šla učesat, trochu namalovat a vyčistit si zuby... a chtěla jsem jít, no máma mě ještě donutila vypít si čaj.... takže jsem to teda udělala... A pak jsem opustila svůj domov vstříc dobrodružstvím. Začla jsem žít s tím, že každý den by měl být něčím výjimečný... a dnešní byl, tak trochu. Jela jsem autobusem na zastávku metra, kde je kousek od vlezu do toho metra Costa Coffee, koupila jsem si velké vanilkové latté, moje oblíbené - teda koupila, vlastně jsem ho měla zadáčo, protože jsem měla body na kartičce -, sedla jsem si na jednu z židlí a sledovala okolí. Byla jsem tam asi dvě hodiny, a protože jsem se cítila fakt hrozně, že jsem doma kecala a nešla jsem do školy a já se vždycky cítím ohledně těhle věcí děsně provinile, i když jde o hrozný prkotiny, tak jsem si aspoň vytáhla materiály a chvíli se učila na přijímačky, které mám v červnu. No.. jenomže pak jsem si začla psát s kamarádkou na facu a pak ještě s nejkou a byl konec :D Taky jsem si na ruce dělala čárky, kolikrát se mi ten chlápek vedle koukne přes rameno, co to vlastně dělám a co si to mumlám, protože jsem si trénovala výslovnost :D Včera jsem kvůli dnu Ticha počárkovala celou ruku, tak dneska jen část no :D Fakt furt čuměl, nevím, co mu bylo :D No, když mi po dvou hodinách přišlo, že už tam trůním moc dlouho, tak jsem se zvedla a odešla z kavárny... S nutkavou potřebou si něco koupit. Protože já, když jsem ve stresu, mívám určitou obsesivní potřebu si kupovat věci. Což je možná fakt nějaká obsese, nevím, ale nedokážu to úplně ovládat. A že jsem teď furt pořádně na nervy. No šla jsem do knihkupectví, ale nic jsem si tam nevybrala... kupodivu, většinou to v knihkupectví skončí. Tak jsem šla o patro níž do C&A a potkala herce Františka Němce... což by bylo docela vzrušující, kdybych ho nepotkávala tak často, jezdí tamtudy hodně :D Ale nic, dobrý :D V C&A jsem se zamilovala do hrozně hezkýho šátku, ale po přečtení cenovky jsem zjistila, že ho vlastně zas tolik nepotřebuju a že svou nutkavou potřebu něco si koupit můžu ukojit něčím levnějším :D Taky jsem si zkoušela takovou košili a pěkný tričko, ale jediný, co jsem z toho měla, byl pocit, že vypadám jak vorvaň, takže jsem se dostala ještě víc do stresu, takže jsem si fakt potřebovala něco koupit. A taky jsem to udělala, protože jsem obsesivně kompulzivní magor. Sice si netrhám vlasy jako Beckie0, ale zato si kupuju kraviny. No koupila jsem si nový sešit s tvrdými deskami bez linek s tím, že si začnu psát deník... což nikdy nevyjde, ale tak za zkoušku člověk nic nedá. A protože byl fakt dost hnusnej, tak jsem si k tomu koupila ještě 4 barevný kartony a rozhodla jsem se, že si ho upravím k obrazu svému... a výsledek můžete vidět dole pod článkem.
Když jsem přišla domů, brácha ještě spal. A tak jsem se hned pustila do práce. Když vstal, tak se mi smál, ale mně to bylo fuk, protože tohle jsem chtěla udělat už hrozně dlouho a tak nějak jsem měla kreativní náladu zrovna v tu chvíli. A miluju to, myslím, že se mi fakt povedl, přesně tak, jak jsem ho chtěla. Asi bude procházet ještě nějakejma úpravama, ale momentálně se mi líbí takovej, jakej je. No v průběhu mé práce jsem ještě udělala internetový testík na Marketing - 100%. Jak jinak, ty testy jsou fakt směšný... takže jsem přece jen něco pro tu školu, kterou nenávidím z celého srdce, udělala. Ale fakt, nesnášim to tam. Fakt nesnášim.
Pak můj bratr udělal oběd, nějaké špagety s rajčatovou omáčkou, špenátem a nějakou šunkou. Bylo to fakt dobrý, ale z toho rozmočenýho sejra se mi ještě teď zvedá kufr. Vlastně mi bylo až do večera dost špatně z toho lattéčka, protože bylo moc velký a já nevim, co z těch ingrediencí blbě snáším, jestli kofein nebo teplý mlíko, ale občas je mi po tom velkym latté prostě blbě.
Po obědě jsem se dívala chvíli na televizi a pak jsem psala jeden článek na druhý blog... dokončila jsem ten deník, pak volala mamka, tak jsme se chvíli bavily a tak jsem různě brouzdala po netu, takový to moje obvyklý kolečko... No nakonec jsem se rozhodla, že si půjdu umýt vlasy, protože už jsem je po té nemoci měla strašné, jak se mi pořád potily a tak, už jsem to nemohla vydržet. A taky jsem si chtěla ve vaně trochu číst... jenže jsem nechala knížku dole a už se mi pro ni nechtělo vracet, takže jsem si jen umyla ty vlasy a zírala do blba :D Když jsem vylezla z vany, tak akorát začínal jeden z pořadů, na které občas koukám, který se jmenuje Say yes to the dress, což je o tom, jak si ženský vybíraj šaty, takže naprosto nic intelektuálně hlubokomyslného :D přesně pro mě. Většinou u toho svačím nebo si dělám nějaký úkoly a sem tam koukám, případně jezdím na rotopedu nebo tak :D Dneska jsem při tom nechávala schnout hlavu a koukala se, nesvačila jsem, protože mi bylo blbě. Od konce tohohle pořadu až po příchod mých rodičů jsem dělala dost velký kulový, takže to ani nestojí za zmínku. Když přišli rodiče, tak máma přidáhla krabici starých fotek z bytu po babičce. Těšila jsem se na ně celý den, protože mi slíbila, že je konečně vezmou. No koukali jsme se na Přátele, večeřeli a já se pak šla probírat těma fotkama... a nakonec to dopadlo tak, že jsem se v nich hrabala asi 3 hodiny, spolu s mámou i tátou a narazili jsme na spoustu hrozně zajímavejch věcí, dokumentů a fotek. Hlavně spoustu fotek nějakých vojáků, vojenského pluku nebo družstva, vůbec nevím, a potom jednu fotku vojáka, který by mohl být otcem mojí babičky, ale nikdo neví, kdo to je. Nevíte, jak by se to dalo zjistit? Myslíte, že by mi mohli pomoct ve vojenském ústavu? Nebo je to na vždy ztraceno? Chtěla bych vědět něco o historii mé rodiny, jenomže nejstarší generace v naší rodině jsou bohužel už jen moji rodiče... A táta prd ví, jestli to byl nějakej příbuznej.
No, pak jsme koukli na Teorii velkého třesku... a potom jsem pomáhala kamarádce s její maturitní prací, teda s nějakým textem na tu její maturitní práci. Která je mimochodem fakt boží a naprosto jí žeru, takže jestli dostane špatnou známku, tak někoho pojedu nakopat do prdele zadnice... No a abych neměla těch úkolů náhodou moc, tak jsem ještě přeložila obsah jednoho mailu jiné kámošce. No... a to je vlastně tak nějak všechno. Ještě jsem si vypila čaj a snědla dortík na oslavu bráchovo svátku, který měl včera... a zbytek večera jsem prokecala s kamarádkou na facu a s druhou na icq. Poslouchám 30 Seconds of Mars a ubíjím se tím, že je kvůli operaci zase neuvidím... :'( A už budu končit, protože jsem tenhle článek konečně dopsala :D Začala jsem trochu dřív, vlastně už v průběhu dne, no teď už bude půlnoc a nic převratného se za těch pár minut zřejmě nestane, pokud do Země nenabourá nějaká planetka a nepřijde apocalypsa... a i pokud se to stane, tak už vám bude jedno, že jsem se o tom nezmínila na blogu. :D Tento článek byl velmi vyčerpávající, takže smekám před tím, kdo ho dočetl až do úplného konce. Dobrou noc :D TEČKA.
* * * * * * *
My day started at 6:45 when my alarm started to ring. As I expected, I didn't get up. I actually didn't even want to, because I couldn't go to school. I was ill, so I write my teacher that I can't have the presentation I should have... I felt better, so I could go to school today, but I didn't have the presentation, so I couldn't, but I had to pretend, that I go to school, because my mom thought that I can go, that I am healthy enough, so today was one of those I feel horrible about, because I lied to my mom. Well... I actually did not, I told her that I will go to school just maybe.
Well, I woke up at 7:37 and I got up from my bed. My mom was already up to, so she found out I didn't get up... but she expected that as much as I did, 'cause I hate getting up so early and she just laughed at me. I got dressed... and I went down stairs to have breakfast. I don't eat much for breakfast. Did you ever thought about the pronounciation of the word breakfast? Because... it's like... break + fast... which you read separately like breik fa:st... but it's brekfest. Weird. Anyway, I ate blueberry yogurt, because it was the only thing I could possibly eat, nothing more in the fridge... well... some things yes, but no yogurts and I eat just yogurts for breakfast or... an banana or something. Then my mom came down stair too... and I went to the bathroom to wash my teeth and brush my hair... and I wanted to go, but my mom forced me to drink cup of tea. So I did. And then I left home and I went by bus to one station where is Costa Coffee, where I stuck, bought my favorite vanilla latté and I was there for... two hours. Well, I felt horrible about not being in school and lying, so I at least started to study for my entrance examinations which I have this June.
One guy was still looking at me... so I started to draw lines on my arm every time he looked at me or at what I am doing, before he left. Yesterday I hate my full hand from it, because it was the Silence day... but today, it was kind of fun... he didn't know what am I doing.
Well... after some time I started to text with my best friend and with one of my friends from university... so I kind of, stopped... studying... and then I realized, that I am there for too long without a coffee, so I decided to go. When I am stressed, I kind of have a feeling, like strong obsessive like feeling, that I need to... buy something. And you know, I am kind of stressed, I lied, I am always stressed when I lie, even if I lie about such stupid little things... and I am also kind of stressed because of school and because of my health, so that feeling came out once more again... So I went to a bookstore. And I did not buy anything there. Which is kind of miracle. ThenI met one old Czech actor, František Němec, which was kind od exciting... well.. would be, but I actualy meet him pretty often :D so I went to C&A, but I did not buy anything there too, because I felt like I don't really want anything... and I felt kind of like whale... Well, but I bought a new diary in stationery store with conviction, that I will start to write a paper diary again. They had just some terrible ones withou lines, I always want the one without lines, so I bought some colorful papers and I made it... nicer? I would say... my way, when I came back home. My brother was laughing at me, but I wanted to do this for a long time and I kind of felt creative once more after some time. So I came home, my brother was still sleeping, well I started to make my new diary... and I also passed one internet exam to school for 100%, so that was cool. I did something for my school today. Which is not usual for me. I hate my school, really, really hate. Like seriously... I hate it.
Then my brother made us lunch, some spagetti with tomato sauce and spinach and ham and it was pretty good... but I was kind of sick, because of the latté I drank before. After lunch, we were watching TV and I wrote one article to my second blog, I finished my work on my diary and I my mom called me, so we were talking for a while. Then I went to wash my hair and take a bath, because I had nothing to do and I wanted to read a bit... and my hair was pretty horrible after week of sickness when I didn't wash them at all. But I forgot my book down stairs and I didn't want to return for it, so I was just washing my hair. Then my favorite TV programme started. Well, not favorite, but I like it, Say yes to the dress, I just like watching those beautiful dresses, I love it. I was watching TV and actually doing nothing, when my parents came home. They were in old flat after my grandmother and brought a box of photos with them. We watched FRIENDS together and then, I went to see those old photos, which was incredibly interesting and I found so many photos... with people of who I don't know anything about but I would love to know. We were coming through these photos together with my mom and dad and it was fun, finding old photos of my father as a baby. I would really want to find more about those soldiers... don't you know, where I could find out anything about it? Well, yeah, we had a dinner during Friends... After The Big Bang Theory, I was helping my friend with her work for maturita, then I translated something for my friend... and then I was actually writing this article, because it's pretty long and I thought I would not be able to publish it before midnight, if I didn't start that soon. I am listening 30 Seconds to Mars and I can't go over the fact, that I can't go to see them this year in Prague again... :'( And that's whole my day. Nothing more happened, nothing more is going to happen. I am so tired, that I will go to bed, right after I will finish this article in Czech.
You can check out my diary, pictures down bellow ↓

 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Márč Márč | Web | 25. april 2014 at 17:25 | React

1.kolo je tu! :) http://oh-no.blog.cz/1404/competition-epic-song-1-kolo

2 Sabs Sabs | Web | 26. april 2014 at 14:08 | React

Jé a já myslela,že jsem jediná:D já taky když sem ve stresu tak mám takové divné nutkání jít okamžitě nakupovat:D:O  Jinak ten deník se ti povedl:O je boží:3

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement