August 2014

Žirafí pondělí na žirafách se žirafou.

25. august 2014 at 23:32 | Angelique. |  diary
Znáte takový to, kdy strávíte úplně boží den s lidma, který máte rádi a pak přijdete domů a chce se vám brečet? Hádám to dělají hormony :D nebo mi už prostě jen pekelně šibe, ale zrovna dneska to mám. Dneska bylo pondělí. A v pondělí mají každý měsíc v naší milované pražské zoo nějaké akce. Pro měsíc srpen to byly žirafí pondělky. To znamená, že muž či kluk, který měří 2 metry a více, má vstup jen za korunu a u žen je to 185 cm a víc. Já nesplňuju žádnou z těch kategorií, kromě toho, že jsem žena :D ale já mám pernamentku, takže mě to nijak netrápilo, já jsem neplatila ani tu korunu, žééé... Každopádně s mým dvou metrovým kamarádem jsme se rozhodli, že vyrazíme do Zoo, když už měří ty dva metry, tak to taky musí někdy využít :D a spolu s náma šla ještě jedna společná kamarádka, které do dvou metrů chybí asi půl metru :D No dobře, to zase ne, ale poměrně dost. Takže z té si děláme sem tam dost nehezkou legraci, že je malá :D ale neřeší to :D Je zvyklá. Každopádně na toho kamaráda, přezdívaného pro tento článek Žirafa, dál už jen jako Ž., už z dálky gestikuloval ten kluk, co u toho hlídal, kdo má přes dva metry a kdo ne :D On je totiž vidět z dálky :D


Eutanázie. Vysvobození nebo vražda?

22. august 2014 at 20:46 | Angelique. |  What people don't talk about.
Začíná se ze mě stávat takovej ten tzv. pozér, kterej má rubriky a odkazy anglicky a texty píše jenom česky :D Ale u dlouhých článků je to zkrátka těžký... Člověk to napíše a pak už je línej to psát tou druhou řečí... A tak si častěji volím to, že to píšu jen česky, ale rubriky kvůli tomu předělávat nehodlám. Možná jsem z pohledu mnohých pozér, ale I don't care. I love it! Miluju angličtinu, i když napíšu třeba jen pár slov v tom českém textu, takže máte pech, jestli si myslíte, že jsem pozér, pozérem i nadále zůstanu.


Už před několika měsíci jsem založila rubriku: "What people don't talk about"... O čem lidi nemluví. (Moc). A pak jsem do té rubriky nějak nic nenapsala. Zjistila jsem, že nemůžu přijít na to správné téma, na které bych měla takový článek napsat. Vlastně jedno mě napadlo, ale nakonec jsem ho nenapsala, protože se stal až příliš osobním na to, abych ho dokázala na blog přidat. Když se teď ale všude mluví a píše o té sestře vražedkyni, která nejspíš provedla eutanazii v nemocnici v Rumburku, jedno téma mě napadlo. Napadlo mě a trochu se bojím ho vytáhnout, protože... řekněme si to narovinu, tohle téma je tak trochu tabu. Eutanázie. Vražda nebo vysvobození?
Než o tom, jak se k tomu stavím, začnu psát, chci říct, že svým názorem nechci nikoho urazit či zesměšnit opačný názor někoho jiného. Každá lidská bytost má právo na utvoření si vlastního názoru na určité věci a postoje, které má, z něj dělá člověka, kterým je. Zároveň bych byla ráda, kdybyste mě za můj názor nijak nesoudili. Přestože si myslím, že můj názor na eutanázii není nijak pohoršující, nijak EXTRÉMNĚ pohoršující, jistě by se našli tací, kteří by mě kvůli němu rádi obdařili nehezkými jmény, tak pokud mezi ně patříte, tak si to prosím nechte pro sebe, za svůj názor si myslím nezasloužím číst sprosté, urážlivé komentáře, děkuju.

Alkohol škodí vám i lidem ve vašem okolí. A možná hlavně těm.

20. august 2014 at 0:39 | Angelique. |  articles
Ano, jak jste pochopili, jsem už konečně zpátky z týdenního pobytu v Újezdě u Brna a ze čtyřdenním sjíždění řeky Ohře, které Újezdu předcházela. Měla jsem mezi příjezdem z vody a odjezdem do Brna ještě pár dní, ale už jsem nějak nestíhala napsat. Chtěla jsem podrobně rozebrat své putování po krásách Česka, ale asi ještě počkám na fotky z Újezda a pak to shrnu hezky najednou. Podle nadpisu jste ale asi také pochopili, že něco na srdci přeci jen mám. Mám za sebou totiž nejhorší zážitek svého života. Dobře, to bych kecala, druhý nejhorší zážitek svýho života... a možná není správně to dávat na nějakou stupnici hrůznosti, zkrátka a dobře mám za sebou fakt hnusnej, hodně hnusnej zážitek, který jen potvrdil postoj, který jsem k alkoholu měla a po tomhle už i nejspíš vždycky mít budu. Už čicháte moralitku? No nejspíš tam bude, ale co, já se za svůj názor nestydím a vzhledem k tomu, co se dělo, se zkrátka potřebuju vypsat.



Sama v kině, Why not?

1. august 2014 at 23:34 | Angelique. |  Angelique. and her movie experiences.
Věděli jste, že Hugh Jackman je jediný herec, který hrál v úplně všech dílech X-menů?
Já to teda věděla... protože já jsem z těch, kteří zas viděli několikrát všechny díly X-menů :D
Hádám už jste pochopili, že tenhle článek se bude týkat X-menů... let's started.

Vzhledem k tomu, že jsem na filmu byla už před nějakou blíže neurčenou dobou, je to tak týden a půl, možná jenom týden, ale přijde mi to dýl :D tak je pravděpodobné, že v tomhle článku nebudou žádné spoilery, protože si je zkrátka už zas nepamatuju :D A hlavně to bude článek trochu spíš o zážitku, jak jsem šla na X-meny, než o samotném filmu... ale samozřejmě i o něm, takže je to na vás, jestli to budete číst nebo ne a pokud vám tímhle článkem něco vyzradím, co jste vědět nechtěli, je to váš problém, sorry :D