Utrechtské deníky, část druhá.

7. september 2017 at 0:07 | Angelique. |  diary

6. září 2017

Stav mysli: V rozkladu
Homesickness level: 100
Počet slov řečených v češtině: 34
Počet užitých jazyků za den: 5
Počet srážek s kolem: 0 (což se divím)
Počet srážek s volem: 1
Počet prolitých slz: těžko říct, ale pár už jich za dnešek bude
Počet utracených peněz: 15 euro (+ 20 půjčených Slovákovi)
Počet vlasů: Míň, než když jsem přijela
Píseň dne: [link]


Trochu si myslím, že většina mých blogů bude napsána na místě, na kterém sedím právě teď v tomto momentě. Kavárna Ludwig, která se nachází kousek od školy, disponuje hned několika věcmi. Zaprvé, mají tu kafe, které se dá pít. Zadruhé, není to tak drahé. Zatřetí mají velká okna s výhledem přímo na chloubu Utrechtu, Domtoren, věž s 465 schody, ze které, když je hezké počasí, můžete vidět i Haag. Začtvrté, mají tady panini s kozím sýrem, což mi dává alespoň trochu pocit, že nejsem tak daleko od domova. Mnohem radši bych na goatie panini seděla u školy v Praze, ale to bohužel nejde. Asi bych měla přestat žít v iluzi a snažit se si to přizpůsobit k obrazu českému a raději se tomu poddat a konečně akceptovat, že tohle nádherný město bude na příštích několik měsíců mým domovem.

Dneska jsem zažila fakt hodně trapnou chvilku. Přišlo mi to jako hodina, i když jsem tam stála jen pár vteřin. Vtrhla jsem úplně zmatená do třídy, teď na mě všichni čuměli a já jsem zapomněla, jak se jmenuje ten předmět, na kterej jdu a nedokázala jsem se zeptat, jestli jsem správně. A tak jsem jenom stála a čuměla a přemýšlela, kam si sednu, až mi musela vyučující říct, že si můžu sednout kamkoliv… Hrozný. Já umím udělat skvělej první dojem. Ale tak já jsem byla vždycky za podivína, takže mě to asi nijak netrápí. V určitém stádiu svého života jsem si začala uvědomovat, že se ztrapním za svůj život ještě tolikrát, že netřeba na to brát nějaké velké ohledy.

Jak tak koukám na Domtoren z okna a píšu tenhle blog, přemýšlím o tom, kolik toho dnes ještě musím udělat. Musím si napumpovat kolo, musím udělat úkoly, které musím odevzdat do zítřejšího poledne a taky musím zabít tu holku vedle mě, která už asi 10 minut popotahuje. To je totiž nějaký národní zvyk, lidi v Nizozemsku totiž neumí smrkat, nebo já fakt nevím. To je nejspíš maminka nenaučila, zato jak zvládnout na kole za jízdy jíst vidličkou z krabičky těstovinový salát, to umí nejspíš od útlého věku.

Další hodinu mám v pátek a na té už bohužel budu asi muset i říct něco jiného než jak se jmenuju, odkud jsem a co studuju. Ale nebylo to tak hrozné, jak jsem se obávala. Docela té paní i rozumím, akorát mám problém, že mluví hrozně potichu. Holt si budu muset sedat dopředu. A taky chodit do hodin dřív, abych si mohla vybrat, kam si sednout. Protože já když si nemůžu vybrat, kam si sednout, chytám schízu, jak když jsem tam dneska vlítla a skoro nikde už nebylo místo. Hrozně moc bych chtěla utéct od všeho, co musím udělat. Ale říkám si, že když se hecnu, můžu si zítra užít volný den v Amsterdamu a nic alespoň na okamžik neřešit. Možná bych se totiž mohla vidět s Barčou a to by bylo super. Viděly jsme se sice v neděli, ale když už je to tím vlakem takový kousek, proč se nevidět častěji? Doufám, že si nepolezeme brzy na nervy…

Musím se sbalit a vyrazit. A to nejen proto, že už mi leze na nervy dnešní playlist u Ludwiga, ale i proto, že vážně musím udělat ty úkoly a můj počítač už za okamžik zdechne. A tak se procházkovým krokem přesunu k hlavnímu nádraží, dojdu si koupit něco k večeři a zamířím vlakem domů. Stále jsem neměla odvahu vyrazit do centra na kole. Na to bude ještě čas, nejspíš to vyzkouším v neděli jen tak nanečisto a v pondělí už naostro. Samozřejmě pouze za předpokladu, že ta guma není prasklá, ale pouze vyfouklá. Uvidíme se zase někdy. Zítra nejspíš ne, protože nebudu na obědě u Ludwiga. Ale třeba se dokopu i z domova, těžko říct.
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Eleanore Samanthe Lune Eleanore Samanthe Lune | Web | 7. september 2017 at 0:38 | React

Nezávidím

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement