Kost mám v krku, shořel stromek, hlavně, že furt stojí domek.

25. december 2017 at 23:27 | Angie. |  diary
Co je Vánoce? Co je kouslo?
Jsem doma. Přijela jsem z Utrechtu do Prahy už ve čtvrtek 21., ale neměla jsem od té doby zrovna moc času psát, přestože nálada i byla. Čtvrtek byl dost šílený den, protože jsem ještě v Utrechtu pomáhala kamarádovi se stěhovat a potom jsem jela do Amsterdamu, abych se ještě pokusila sehnat pro bráchu nějaké LPčko s holandským punkem. Neřekli byste, jaký problém je, sehnat holandský punk na desce. Možná, že je to těžký sehnat i na CDčku, to nevím, to jsem nezkoušela. A tak jsem se rozhodla, že pojedu přímo do největšího obchodu s hudbou v Amsterdamu a pokud to nebudou mít tam, tak už nikde. Měla jsem štěstí a sehnala, ale jezdit půl dne po Amsterdamu s tím palubním kufříkem, který měl díky množství pašovaného jídla asi 15 kilo, nic extra. Bolela mě hlava a sžíraly mě výčitky, že jsem se o den dřív vykašlala na literaturu, přestože mi nebylo moc dobře a potřebovala jsem toho ještě spoustu před odjezdem zařídit. Ale v Nizozemsku tu docházku nějak hrotí, nechápu proč. No nic. Každopádně jsem tedy sehnala nakonec všechno, co jsem chtěla, ale celou cestu do Prahy jsem se bála, že vinyl cestu v mém příručním kufříku nepřežije. Hlavně proto, že byl tak strašně narvaný.

Když jsem dorazila na letiště a potkala se tam s Barčou, se kterou jsme měly společně letět, tak jsem ani nebyla nervozní, jak obvykle bývám. Nevím, jestli to bylo proto, že jsem se tolik těšila domů, nebo spíš proto, že jsem byla taková otupělá po celém tom dlouhém dni. Na tabulích o odletech jsme ale bohužel nalezly zprávu o tom, že 80% letů má zpoždění a ty, co zpoždění nemají, jsou zrušené. S hrůzou jsem očima hledala Prahu a doufala, že tam bude červeně svítit pouze zpožděno. A taky ano. Prý, že o 45 minut. Nakonec z toho byly skoro dvě hodiny, ale odletěli jsme! V Amsterdamu byla totiž celý den hrozná mlha a tak mělo letiště omezený provoz. Nakonec jsme ale po hodinovém letu (letěl nějak rychle) dosedli živí a zdraví na letišti v Praze a mohly jsme se s Barčou vesele rozloučit a každá si jít po svém. Na mě čekali rodičové, na ni přítel... a konečně jsme byly doma. I když ona není z Prahy, tak ne tak úplně. Já jsem padla mamce do náručí, následně i tátovi a tak nějak na mě padlo, že už jsem konečně zase zpátky.


Vinyl přežil. Stejně tak hrnečky na kafe pro mamku. A holandské pochutiny jakbysmet. Zato já mám trochu pocit, že jsem se cestou někde porouchala. Dneska je 25. a já nějak vůbec nemám pocit, že by měly být Vánoce. A to Vánoce normálně vážně prožívám. Včera byl Štědrý den, ale byl takový divný. Ani ne tak divný obecně, jako spíš jsem z něj měla takový neobvyklý pocit. Všechno začlo tím, že na sídlišti prasklo potrubí, takže nám netekla voda. Veselé Vánoce vám i všem vašim sousedům! :D Takže jsem se nemohla ani pořádně umýt a všechno se kvůli tomu zpomalilo. Potom mamka zjistila, že se jí zkazila rybí polévka, kterou já sice nejím, ale jí to zkazilo náladu. Stromek jsme ozdobili snad až někdy kolem třetí a všechno to bylo takové strašně rychlé. Jen chvilinku před obědem jsem zahrála pár koled a potom to hrozně uteklo a najednou byl večer, najednou jsme se ládovali kaprem a salátem a rozdávali si dárky. Nechápejte mě zle, bylo to moc hezké jako vždycky, ale já normálně Vánoce hrozně prožívám a letos jsem byla nějaká otupělá. Měla jsem radost z dárků, to ano, protože jsem dostala pár naprosto úžasných. Obzvlášť ten od bráchy mě dostal, viz poslední video na mém instagramu. Ale tak nějak... já nevím.

Nedokážu to popsat. Nejsem zkrátka ve své kůži. Myslím, že to, že jsem se vrátila, nesmaže najednou veškerou tu zkleslost, depresi a úzkost, kterou v poslední době v Utrechtu cítím. Je to ve mně pořád, i když jsem doma s rodinou. Ten pocit, že nevím, kam patřím a že nevím, co se životem. Když jsem odjela do Utrechtu, tak hrozně se mi stýskalo, že jsem myslela, že umřu. Jenže i když si to pamatuju, nejradši bych odjela zase někam jinam, někam do háje. Třeba do té Kanady. I když vím, že bych zase trpěla tak, jako jsem trpěla, když jsem poprvé odjela. Je mi 23 a nevím, co chci v životě dělat. Když čtu ty lingvistické texty, které mám číst do školy, tak vím, že to dělat nechci. Když čtu ty texty na literaturu, tak vím, že mi to sice přijde zajímavý, ale to je tak všechno. Doufala jsem, že mi půl rok v cizině třeba dá nějaký směr, ale nedal. Dal mi jiné věci, ale směr, kterým by se měl ubírat můj život, to není. Doufala jsem, že najdu sama sebe, ale nakonec jsem zjistila, že já zkrátka asi jsem, kdo jsem a tudíž jsem nerozhodný člověk, který se potuluje životem bez jasného cíle. A ani Vánoce, svátky klidu a míru, mi nepřinesly klid a mír od těhle myšlenek. Dlouhou dobu jsem se snažila být pozitivní, ať už se dělo cokoliv, ale v poslední době to zkrátka nějak nezvládám. K tomu má náš pes nejspíš nádor, což mi na náladě taky zrovna nepřidává. Letošní Vánoce jsou zkrátka zvláštní. Venku to působí jakoby byl březen a Vánoční nálada nějak pošla dřív, než ke mně došla. Dokonce ani Sám doma ji ve mně nijak zvlášť nevyvolal. Ale třeba je to jen tím, jak jsem přijela a hned byly svátky, člověk ani neměl čas se trochu rozkoukat.

Co jste jinak letos našli pod stromkem? Já kromě zmiňované věci z videa na insta ještě set čepice, rukavic a náušnic Mrzimor, ke kterému mám z loňska šálu, potom ilustrované vydání Fantastických zvířat, které je úplně nádherné, kalendář, ještě jednu knížku, další díl detektivek od Bena Aaronovitche a hrozně krásné šaty. Asi jsem na něco zapomněla, letos jsem totiž byla nějaká extrémně hodná mám dojem. Ale letos u nás teda byli hodní všichni, všichni zavalení dárky, táta převážně knihami, jako ostatně obvykle... Já mám poslední dobou stejně největší radost, když udělám někomu dalšímu radost, i když i ty dárky, které dostanu, mě samozřejmě těší. Užili jsme si na Štědrý den zábavu, ale zkrátka mě nějak nekouslo to Vánoční kouzlo. Kdo ví, možná se ještě dostaví.
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 naruto-vs-sasuke naruto-vs-sasuke | Web | 26. december 2017 at 0:03 | React

pekný design :D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama